Bára H.

Před

Po 3. měsíci hubnutí

 ..  250

 

Jak si představujete svoji ideální svatbu? Jako den, na ktrerý budeme i po letech rádi vzpomínat jak my, tan naši hosté. Co nejméně stresu a oficialit, ale zato spoustu legrace.

Měla jste někdy potíže s váhou?A jak jste  to řešila? Od malička jsem byla boubelka a byla období, kdy jsem si to dost brala. Ale vždy jsem potřebovala motivaci k tomu, abych na sobě zapracovala. Dietám moc nakloněná nejsem, navíc, myslím, že nejim tak špatně. Určitě mám nedostatek pohybut, takže jsem se snažila chodit cvičit.

Dá vám  práci udržet si váhu podle svých představ anebo na své postavě musíte" makat"? Svou váhu bych  raději nepředstavovala. Ale když už to musí být, tak asi bude třeba makat.

Který druh sportu nebo pohybu vám  vyhovuje nejvíc bez ohledu na módní trendy ve fitness? Mám ráda něco akčnějšího a také ráda plavu - ale žádné proplavávání ala paní starostové - rychlý 1 Km a domů!

Vztah ke cvičení nebo sportování máte od dětství anebo jste si jej budovala v dospělosti? Asi spíše v dospělosti. Jako malá jsem dělala závodní plavání, ale pak jsem v 10 letech dostala vážnou mononukleozu a se sportem byl konec. Od té doby to šlo od deseti k pěti.

Bavil vás ve škole tělocvik? Nesnášela jsem ho. V první třídě jsem dostala z tělocviku 2, protože jsem nevyšplhala. Táta mi na chalupě udělala u stromu tyč, abych mohla trénovat. Ale vždycky se našla další disciplína, která mi nešla. Nejhorší byly vytrvalostní běhy.

Využila jste někdy služeb profesionálů při cvičení? Asi před dvěma lety jsme si s kamarádkou vzaly dohromady trenéra, ale něják se nám nedařilo najít společný volný čas, takže z toho nakonec moc nebylo. Potom jsem v začátcích těhotenství chodila cvičit s jedním kamarádem. To bylo prima, ale také jsem na to nenašla více času.

Jak dlouho jste po porodu a kolik kilogramů jste v těhotenství přibrala?
Lucasovi bude v únoru 10 měsíců. Během těhotenství jsem přibrala 14 kg.


3. měsíc hubnutí s Fit nevěstou

Tři měsíce utekly jak voda. Tělo už si zvyklo na cvičení, rodina na změněný režim a já si začala uvědomovat, že mi to jednou bude chybět. Nicméně je mi jasné, že má slabá vůle mi jistě nedovolí, abych i nadále dodržovala frekvenci čtyř cvičení týdně. Ale nebude to jen cvičení, co mi bude scházet. A to nemám na mysli soutěž jako výmluvu, abych v supermarketu sáhla po 30% eidamu místo tučné gorgonzoly, ale spíše fakt, že už se nebudu tak často vídat s lidmi, se kterými mi bylo v poslední době dobře a s nimiž jsem si užila spoustu legrace. Takže tento článeček by měl být mým poděkováním trenérovi Radkovi Mirovskému, který prokázal velkou trpělivost hlavně u rozcvičování :-), a cvičitelce Petře ze Zdravého stylu, se kterou jsme za doprovodu Abby zdolaly při walku nejeden kopec. Díky vám a všem organizátorům soutěže, že jste mi pomohli dostat se zase do formy.


2.měsíc hubnutí s Fit nevěstou

Další měsíc se přehoupl a pomalu ale jistě se blížíme do finiše. Před sebou už máme jen jeden měsíc. Cvičení už se více méně stalo součástí celotýdenní rutiny, ani nohy už se nepodlamují při druhém opakování cviku v podřepu a dokonce ani ten zpropadený triceps se už nechvěje jako rosol, když ho jen trochu namáhám.

Musím přiznat, že mám ze sebe docela radost. Na každou hodinu se moc těším. Hlavně mě nadchl walk – je dynamický a člověk se u toho pořádně zapotí. Kila jako taková sice moc dolů nejdou, ale u kalhot, které jsem si koupila před týdnem, už jsem si dělala do pásku další dírku.

Navíc můj již téměř roční syn začal konečně v noci spát, takže i já mám trochu času na odpočinek. A  je to hned znát – mám opravdu o hodně více energie. I za to ale vlastně vděčím této soutěži. Byla to totiž právě Dominika, manažerka centra Zdravý styl, kdo mi půjčil knížku o zázračné metodě, jak zatočit s dětskou nespavostí.

A co se svatby týče, tak i ta už dostává více než reálné obrysy. Konečně se nám podařilo sehnat všechny potřebné dokumenty – to není totiž jen tak brát si cizince. Někdy si vzpomenu na oblíbenou větu paní Smolíkové – „že já si raději nevzala Pištu Hufnágla…“ Máme už za sebou degustaci svatebního menu, vyzvedli jsme si hotové prstýnky, domluvila jsem se  květinářkou a maximálně si užila zkoušku účesu a líčení. Dokonce i seznam svatebních hostů už je více méně uzavřený.

Takže teď už toho opravdu moc nezbývá. Asi mi nakonec bude líto, až to bude za mnou. Stejně jako celá soutěž.


1. měsíc hubnutí s Fit nevěstou

 „Tak od zítřka začnu hubnout,“říkala jsem si každý den, ale ten zítřek se pokaždé posouval o den a o další den. Jenže svatba se neúprosně blížila, a když už ani novoroční předsevzetí nedonutilo mé lenivé tělo k větší aktivitě, rozhodla jsem se, že budu potřebovat vyšší motivaci. A měla jsem štěstí – stala jsem se jednou z finalistek soutěže FIT NEVĚSTA. A tak jsem od začátku února na sobě začala „makat“.  Motivace zůstává stejná – dostat se do formy a získat pevnější tělo nejen do svatebních šatů, ale teď mám nad sebou ten bič, který tolik potřebuju.

Ty biče jsou ve skutečnosti čtyři – jeden má podobu usměvavého, vtipného trenéra Radka, druhým – dvouhlavým, jsou obě sympatické dámy ze studia Zdravého stylu 98 – Dominika a Petra, a třetím je moje tvrdohlavost, která velí: “Když už jsi se do toho dala, tak zatni zuby a vydrž!“

Prvním šokem byl fakt, že nás čekají čtyři tréninky týdně. Za těch deset měsíců na mateřské jsem se od Lucase mockrát nevzdálila. Natož potom, abych si našla čas věnovat se trochu sobě. A teď jsem najednou musela najít alespoň osm hodin týdně. Naštěstí můžu počítat se stoprocentní podporou svého budoucího muže (že bych přece jenom měla toho nejlepšího chlapa na světě??) a své maminky, kteří se o našeho juniora výborně starají.

Dále jsem měla strach, že to moje tělo nezvládne. Cvičení pro těhotné byla moje poslední cílená sportovní aktivita, pokud nepočítám několika hodinové procházky s kočárem.  Navíc si pro nás   v rámci soutěže připravili samé novinky – vibrační plošiny a walk. Opravdu jsem netušila, co od toho mám čekat.

První týden byl takový oťukávací. Seznamovala jsme se jak s trenéry, tak s cvičebními postupy. U vibra to znamenalo začít na nejnižších vibracích, u walku za žádnou cenu nepustit madla a v posilovně s Radkem na zahřátí indiánský běh stylu dva kroky běžím a pak dvě minuty jdu. Na víkend jsem raději nic neplánovala, neb jsem se obávala, že nebudu schopna vstát z postele. Ale nakonec nic není tak černé,jak se to na začátku zdá. Nejen, že jsem v sobotu mohla chodit, ale ještě jsme se vypravili s rodinou na dlouhou procházku. Mé zhuntované tělo statečně odolalo prvnímu náporu.

Během druhého týdne jsem dostala analýzu svých stravovacích návyků a návrh na jejich zlepšení. Věděla jsem, že středomořská kuchyně, které se při vaření v naší rodině držím, je o hodně zdravější než česká klasika, ale nečekala jsem, že se dozvím, že mám nízký kalorický příjem. Chtělo se mi zajásat, že tedy můžu klidně zblafnout tabulku čokolády a dostanu se na ideální stav. Ale tak naivní přece jenom nejsem. Zavedla jsem svačiny, nebo se o to alespoň snažím, i když ne vždy najdu čas. Hlídám pitný režim. Začínám den vlažnou vodou s citronem a snažím se zapojit do svého jídelníčku více bílkovin. Naše lednice se ještě více zazelenala. Našla jsem si cestu ke kefírovým a jogurtovým nápojům, na něž jsem měla averzi od dob Jova v mléčných svačinkách  na základní škole. Takže myslím, že se mi to přes den docela daří. Horší jsou noci. Můj syn je přes den andílek, ale v noci nezapře tatínkovu horkou španělskou krev. Moc toho nenaspím a přepadají mě všemožné chutě na „rychlou energii“ v podobě něčeho dobrého. Ne vždy dokážu odolat.

S postupujícím časem se i tréninky stávají intenzivnějšími. Jsem moc ráda, že jsem měla to štěstí být jednou ze dvou kandidátek, které cvičí s trenéry.  Znám se – výpady bych dobrovolně nikdy nedělala a posilování spodního břicha by zůstalo o druhého opakování.  Trenérova role policajta ale určitě není jediným přínosem. Cvičení s nimi je příjemně a zábavně stráveným časem a navíc vím, že dohlédnou na to, abych si neublížila v duchu  hesla  - sportem k trvalé invaliditě.

Cítím, že od té doby, co jsem začala cvičit, mám více energie. A i přes to, že naše domácí osobní váha při raním vážení velké úbytky nezaznamenává, už se nemusím soukat do kalhot jako had a vytáhla jsem dokonce džíny, které byly odeslány v nemilost ještě před těhotenstvím. Zkrátka a jednoduše – cítím se dobře a o to by asi mělo jít především.

A co svatba? Šaty už mám vybrané – budou bez rukávů, tak musím zamakat na tricepsu. Boty  jsem vykouzlila v povánočních slevách.  Konečně jsme vytvořili a rozeslali pozvánky a, protože jsme moderní lidé, vytvořili jsme si i facebookovou stránku, kam nám začínají přicházet potvrzení účasti a kam dáváme užitečné turistické rady pro naše španělské hosty, kteří přijedou do Prahy poprvé.  Prstýnky jsme už také vybrali – rozhodli jsme se pro bílé zlato. V nejbližší době nás čeká degustace svatebních menu – dieta nedieta – bez toho to přece nejde J, a zkouška líčení a účesu. Zkrátka samé příjemné věci.

Prostě a jednoduše – cvičení, dietu a předsvatební přípravy si snažím co nejvíce užít. Vždyť by to mělo být jen jednou za život. Já totiž věřím na lásku na celý život – vy ne?